Index tělesné hmotnosti je vlastně ukazatel podváhy, nadváhy či normální tělesné hmotnosti. Ve světě (i u nás) je známý pod zkratkou BMI, která značí zkratku ze tří anglických slov Body Mass Index. Hlavně se s ním ale měří míra obezity. Dá se vypočítat a podle zjištěné hodnoty zjistíte, jak na tom vlastně jste. Jak?
Základní výpočet získáte tak, že vydělíte tělesnou hmotnost v kilogramech výškou daného člověka umocněnou na druhou. Získáte tak různé výsledky, které si přiřadíte k tabulkovým hodnotám a zjistíte tak vlastně, jak na tom jste:
- Méně než 18,5 značí podváhu, což představuje vysokou míru zdravotního http://www.jakpodnikat.cz/zdravotni-pojisteni.php rizika
- 18,5 – 24,9 je optimální výsledek, při němž je zdravotní riziko na minimu
- 25,0 – 29,9 je nadváha, která ale není zdraví příliš nebezpečná
- 30,0 – 34,9 značí obezitu I. stupně a zvýšené zdravotní riziko
- 35,0 – 39,9 aneb obezita II. stupně, vysoké zdravotní riziko
- Nad 40,0 je obezita III. stupně a velmi vysoké zdravotní riziko
Zmiňujeme-li zdravotní rizika, je třeba vědět, o čem se bavíme. Pro lidi s hodnotou 30 a výše hrozí například hypertenze, diabetes 2. typu, srdeční choroby, mrtvice, artróza, některé typy rakoviny, dýchací problémy apod. Pro jedince s nižším BMI než 18,5 je hrozbou podvýživa, osteoporóza, anémie a mnoho dalších onemocnění souvisejících s nedostatkem živin.
A k čemu se tyto výsledky dají použít? Protože se jedná vlastně o statistický údaj, bude BMI užitečný spíše pro jednotlivce. Ke klinické praxi je třeba zvažovat mnoho jiných faktorů, které BMI nebere v potaz. Jsou jimi například stavba těla, množství svalstva apod. Proto na internetu najdeme spoustu kalkulaček, které do výpočtu zohledňují také věk, tím dosáhnou přesnějšího výsledku.
Ne vždycky, ale vysoké číslo značí obezitu. Své o tom ví například bodybuildeři, kteří přes vyšší váhu obézní nejsou. Může za to především větší svalová hmota, kterou získávají cvičením. Pro ně je pak tento ukazatel nepříliš důležitý a řídí se proto přesnějšími způsoby, jak zjistit obezitu.
